Malý kluk (Světlý ležák)
Pokračuju v šestidílné sérii ležáků z jedněch kvasnic. Tentokrát jsme u čísla tři. Tento recept jsem vymýšlel společně s kamarádem, který sám není sládkem, ale vymyslel tak zajímavý koncept, že jsem to chtěl zkusit. Mluvil o slabém světlém ležáku, zhruba 7-8°P, plného těla, ale bez karamelových sladů. Trochu jako z pohádky o princezně Koloběžce, že ano? Taky zmiňoval jemně citrusovou vůni. Ne tak intezivní jako u IPAs, ale nějakou jo.
Zkusil jsem tedy postavit recept na chuťově plný, ale zároveň alkoholově slabý India Pale Lager. Na dry hop zvolili český chmel Kazbek a držel jsem se nižšího dávkování - 3 g/l.
Aroma nám nevyšlo. Možná jsme Kazbeku dali málo. Možná jsem chmel neměl dávat do sáčku (chtěl jsem pak ještě zrecyklovat kvasnice, jinak už vždy chmelím na volno). Možná dodaný chmel nebyl v nejlepší kondici. Jeden sáček neudržel vakuum. Nevím. India Pale Lager to ale určitě není.
Nicméně tu mám velmi chutný světlý ležák. Určitě bych mu tělem nehádal 8°. Je to pořádně hutné. Pomohl jsem si sice surovinama, které v české pivovarnické tradici většinou nefigurují (Maris Otter, žitný slad, pšeničné vločky), ale to je nakonec jedno, ne? Furt to chutná velice česky a není to vůbec vodové. Aroma pak dominuje hlavně chlebovo-toustová vůně mnichovského sladu a kořenito-květinové aroma Žateckého poloraného červeňáku.
Jediné, co bych vytkl je možná příliš chmelové chuti. Ne hořkosti, ale právě oně bylinno-květinové chuti. Já to prostě u ležáků přeháněl. Zjistil jsem to minule u Josefa. Jenže v době, kdy jsem ho okoštoval, byl Malý kluk už uvařený, takže se z toho nedalo poučit. Tak příště. Jo a možná by tomu slušelo méně mnichova a místo toho třeba 3-5 % melanoidního sladu. Ale kamarád melanoid nechtěl.
Ve výsledku to ale chutná mnohem lépe, než moje poslední pokažená dvanáctka. No a celé to má jen 3 % alkoholu! Proč vůbec vařím dvanáctky? Ty osmičky se podceňují.