Antonín (Světlý ležák)
Čtvrtý ležák ze šestidílné řady je tu. Tentokrát světlá desítka zakončující řadu piv pojmenovaných po mých dědech a pradědech. Doufal jsem, že během těchto pěti jmen (pradědečky Josefy jsem měl dva, takže jejich jména padly na jedno pivo) najdu optimální recept na světlý ležák a nebudu muset přidávat recepty pojmenované po mladších příbuzných. No, skoro to vyšlo. Ale asi ještě nějaká jména přidám.
Řekl bych, že Antonín je nejlepší ležák, který jsem kdy uvařil. Oproti předchozím pokusům jsem zkusil ubrat chuti - u sladu i u chmele. A vyplatilo se. Ležák má být jednoduché pivo na žízeň a moje přespříliš komplexní pokusy tuto škatulku moc nenaplňovaly. Naopak Antonín se pije velmi snadno. K dokonalosti bych asi ještě ubral chlebovosti těla. Méně mnichovského sladu a bude to. Ještě bych teda rád zkusil pár pokusů s jiným sypáním, abych měl srovnání, ale myslím, že Antonín je docela správná cesta.
Na desítku je to příjemné plné a celé je to pěkně vyvážené. Trochu chlebové, trochu chmelové, trochu sladké, trochu hořké, ale pořád dost lehké. Jsem moc spokojený.
Recept
Sypání
Carapils - 1 kg
Mnichovský slad - 1 kg
Melanoidní slad - 0,4 kg